Sociální klima

Sociální klima školy

Termín sociální klima školy je jedno z těch slov, jimž každý "nějak" intuitivně rozumí. Tento pocit známosti však může být zrádný. Při bližším ohledání však zjistíme, že i když je hojně používáno ve vědecké i odborně-praktické literatuře, nepanuje mezi odborníky (natož mezi laiky) shoda ohledně toho, co se termínem (sociální) klima školy vlastně myslí. Toto zjištění bychom mohli použít proti tomuto termínu a požadovat jeho vyškrtnutí z odborného slovníku, když ani po 60 letech jeho používání nedošli odborníci ke konsensu. Na druhou stranu je však klima velmi mocnou metaforou, která plodí užitečné myšlenky (a další metafory) a která pomáhá naší omezené mysli nějakým způsobem uchopit složitost organizačního života v tak složité organizaci, jakou škola je.

Jednou z nejnosnějších metafor je klima školy jako osobnost člověka. Většina charakteristik termínu „osobnost“ má své protějšky v termínu „klima“, a to včetně různých problémů. Klima je charakter školy. Všechny školy mají tytéž základní cíle. Existují však v různých prostředích, „narodily“ se v různé době, prošly různými zkušenostmi, a tak se snaží těchto základních cílů dosahovat jinak. Liší se i v tom, které z těch základních cílů akcentují. Stejně jako u osobnosti jsou mnohé z těchto rozdílů, charakteristik školy neuvědomované. Pro zaměstnance školy a žáky jsou „normální“; jsou na ně zvyklí a nevidí je, mnohdy nemají s čím porovnávat. Stejně jako si během běžného života neuvědomujeme svou osobnost, i škola nevnímá své klima, pokud se nedostane do situace, která si to vyžádá. Mezi takové situace patří především změny zásadnějšího rázu, krize a také „výzvy“ z vnějšího či vnitřního prostředí – zvídavý a komunikativní rodič, žák či rada školy.

Sociální klima školy můžeme pracovně vymezit jako ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů v rámci školy (žáci, učitelé, rodiče, nepedagogický personál) na to, co se ve škole (sociální i fyzikální prostor) právě odehrává nebo se má v budoucnu odehrát. Důležité je subjektivní prožívání všech aktérů, zahrnutí všech osob, které se školou přicházejí do styku a procesuálnost zahrnovaných jevů.

Sociálnímu klimatu školy byl věnován náš grantový projekt (GAČR 406/03/0940), v průběho kterého vyznikly tyto stránky. Jejich cíle je seznámit zájemce o problematikou sociálního klimatu školy prostřednictvím našich textů (sborníky, prezentace na konferecích, slovníček anglických pojmů a česká bibliografie), které byly zveřejňovány v letech 2003 až 2005.
» další informace o sociálním klimatu školy

Sociální klima školní třídy

Představuje příbuzný pojem na úrovni školní třídy. Jedná se o téma rozpracovávané posledních 57 let, které však nebylo obsahem našeho grantového projektu a na těchto stránkách jej uvádíme pro úplnost. Termín sociální klima třídy označuje sociálně-psychologické jevy (interakce, komunikace, jejich subjektivní i sdílené vnímání a hodnocení) dlouhodobé, typické pro danou třídu a daného učitele po několik měsíců či let. Jejich účastníky a tvůrci jsou: žáci celé třídy, skupinky žáků v dané třídě, jednotliví žáci, dále všichni učitelé vyučující v dané třídě a konečně učitelé jako jednotlivci. Sociální klima třídy je zprostředkovaně ovlivněno též širšími sociální jevy, jako jsou sociální klima školy a sociální klima učitelského sboru. Nepůsobí ovšem globálně, ale výběrově. Na téže škole mohou existovat vedle sebe rozdílná sociální klimata v rozdílných třídách: od klimat působících na žáky pozitivně, až po klimata působící negativně.
» základní informace o klimatu školní třídy